Batole samo celé dopoledne?

Katka Filingerová od září pracuje jako koordinátorka Miniškolky Koblížek. Miniškolka je otevřená pro opravdu malé děti od jednoho roku.

Katko, jak ses dostala k práci s dětmi?
S dětmi jsem začala pracovat jako dobrovolnice v Mateřském centru Koblížek před sedmi lety. Vedla jsem výtvarnou dílničku pro maminky s dětmi od dvou let. Děti tvoření milujou, hrozně je to baví. Rodiče se ze začátku báli, měli pocit, že tak malé dítě nemůže tvoření zvládnout. Ale pak zjistili, že to jde.

Jaké máš zkušenosti v práci s dětmi?
Pracovala jsem ekocentru Brniště jako lektorka environmentální výchovy pro děti předškolního i školního věku. Odpolední kroužek v Koblížku, tedy v Rodině v centru jsem vedla dál. Kromě toho už několik let připravuji příměstské tábory v Rodině v centru, ekocentru i ve Smetance. Ta práce mě tak baví, že jsem se nakonec rozhodla rozšířit si svoje vzdělání. Letos dokončuji bakalářské studium oboru Učitelství pro MŠ na univerzitě v Ústí nad Labem. Uvědomila jsem si, že nechci pracovat jako vychovatelka nebo pedagožka volného času, ale jako učitelka. Mít spektrum znalostí, které mi umožní vnímat děti a jejich učení v širokém kontextu, a tak jim dát maximum.

Co se děti v miniškolce naučí?
Je to období, kdy hlavně jí, spí a hrají si. Tady to mají proložené různými aktivitami a do mateřské školky jdou už s nějakou zkušeností a dovedností. Přechod do školky je pro ně přirozenější. V miniškolce to pro děti není tak náročné. Jsou tu maximálně 4 hodiny. To je čas, který jsou ve svém věku schopné zvládnout bez maminky. Děti se tady naučí držet štětec a tužku, zpívají a hrají na rytmické nástroje. Když se nechtějí do aktivit zapojovat, tak nemusí. K ničemu je nenutíme. Učí se na nočník. Myslím, že fáze odplínkování je rychlejší. Děti se učí samostatně najíst. Myslím, že v miniškolce se učí rychleji, než třeba sami doma s mámou, protože tady je kolektiv dětí, který je motivuje a táhne.

Chodíte s dětmi ven?
Snažíme se chodit ven za každého počasí. Venku jsme většinou hodinu nebo hodinu a půl podle počasí. Chodíme na zahradu. Když už děti znám, jdeme i do parku.

Co dětský kolektiv?
To je pro děti výzva. Učí se zvládat první konflikty. Např. respektovat, že když chtějí hračku kamaráda, musí počkat, nebo nabídnout jinou hračku. Většinou ještě neumí mluvit, ale dokážou naznačit. Děti mezi sebou navazují i vztahy. Vědí, jak se k sobě chovat.

Má pobyt v miniškolce nějaká negativa?
Myslím, že každé dítě to zvládne. Když k nám přijde nové dítě, zvyká si postupně. Nenecháváme děti dlouho plakat. Pokud dítě reaguje pláčem a vidíme, že se to nezlepšuje, rodičům zavoláme. Ale to se stává výjimečně. Důležité je respektovat zralost dítěte.

Jak přistupuješ k dětem? Co je důležité?
Já je beru všechny jako by byly moje. Mám jich tady maximálně 6, a tak si to mohu dovolit….:) Já jsem ta teta, která je tu místo mamky nebo tatínka. Chci, aby mi věřily.

Co ti práce v miniškolce přináší?
Vždycky mě to táhlo k těm nejmenším dětem. Už v minulosti jsem chodila pomáhat do miniškolky, když bylo hodně dětí a bylo potřeba člověka navíc.  Malé děti jsou úžasné, spontánní a veselé. Nejúžasnější je, že jim člověk může něco dát. Neuvěřitelně nasávají všechno kolem sebe. Nejlépe se učí. A to mě nabíjí. Dává mi to dobrou náladu.

Máš nějaký vzkaz pro rodiče?
Ať se toho nebojí. Pro děti je to chvilička, která rychle uteče. Přiznejme si, že i rodič si potřebuje odpočinout, mít chvilku pro sebe nebo si něco zařídit. Dát k nám dítě na jedno dopoledne může pomoci načerpat síly a o to lépe se pak dítěti věnovat.

Komentáře nejsou povoleny.